Nabídka, poptávka a rovnovážná cena
Jak funguje tržní mechanismus, proč vzniká přebytek a nedostatek, a co s cenou udělá změna nabídky nebo poptávky.
Tržní mechanismus je nejdůležitější věc z celé mikroekonomie. Když ho pochopíš, většina úloh se dá odvodit.
Dva zákony
- Zákon poptávky: čím vyšší cena, tím nižší poptávané množství. Poptávková křivka je klesající.
- Zákon nabídky: čím vyšší cena, tím vyšší nabízené množství. Nabídková křivka je rostoucí.
Poptávka je pohled kupujícího, nabídka pohled prodávajícího.
Rovnováha a co se stane, když není
Rovnovážná cena je cena, při které se nabízené množství rovná poptávanému. Graficky je to průsečík obou křivek.
- Cena nad rovnováhou: nabízí se víc, než se poptává, vzniká přebytek a tlak na snížení ceny.
- Cena pod rovnováhou: poptává se víc, než se nabízí, vzniká nedostatek a tlak na zvýšení ceny.
Trh se tak sám vrací k rovnováze. Tomu se říká tržní mechanismus.
Formy konkurence
- Dokonalá konkurence: mnoho malých firem, nikdo neovlivní cenu. Je to teoretický model.
- Monopol: jediný nabízející.
- Oligopol: několik velkých firem.
- Monopson: jediný kupující.
Záměna monopolu a monopsonu je častá chyba. Monopol je na straně nabídky, monopson na straně poptávky.
Kdy trh selhává
Veřejné statky, například veřejné osvětlení, nelze rozdělit a nikoho z nich vyloučit. Trh je nedodá.
Externality jsou dopady na někoho, kdo není součástí transakce. Znečištění je negativní externalita.
Informační asymetrie znamená, že jedna strana ví víc než druhá.
Právě tady vstupuje do hry stát.
Časté otázky
- Co se stane s cenou při rostoucí poptávce a nezměněné nabídce?
- Cena i rovnovážné množství vzrostou.
- Jaký je rozdíl mezi monopolem a monopsonem?
- Monopol má jediného prodávajícího, monopson jediného kupujícího.
- Proč trh nedodá veřejné statky?
- Protože z nich nelze nikoho vyloučit, a nikdo tedy nemá důvod platit.
Souvisí s tématem
- Navazuje na blok Základy ekonomie, téma Trh a tržní mechanismus